|
|
Doprava genomů neobalených DNA virů do buněčného jádra
Bílková, Eva ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hatáková, Ladislava (oponent)
Většina DNA virů musí pro úspěšnou infekci nejprve dopravit svůj genom do buněčného já- dra, které jim poskytuje faktory nutné pro jejich replikaci a transkripci. Tato práce je zaměřena na tento proces u malých neobalených DNA virů. Popisuje dopravu genomů adenovirů, parvo- virů, papillomavirů a polyomavirů do buněčného jádra. Tyto viry jsou endocytovány buňkou a putují do určitého membránou obaleného kompartmentu. Virová částice prochází změnami vlivem okolního prostředí a aktivity buněčných enzymů, které vyústí v její únik z obaleného váčku za použítí virových proteinů. Některé viry pro pohyb v cytoplazmě k jádru využívají přímé interakce s komponentami cytosketelárního transportu. Ve většině případů virová DNA vstupuje do buněčného jádra přes jaderný pór, existují ale důkazy o alternativních mechanis- mech. Tato práce pojednává o časné fázi životních cyklů vybraných virů a cílení jejich genomů do jádra. Pochopení mechanismů jaderného importu virové DNA může přispět k objevu nových protivirových způsobů léčby.
|
|
|
Vliv malých DNA virů na funkci plasmacytoidních dendritických buněk
Janovec, Václav ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Růžek, Daniel (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) představují populaci imunitních buněk specializovanou na rozeznání virových nukleových kyselin pomocí endosomálních Toll-like receptorů 7 (TLR7) a 9 (TLR9). Aktivace TLR7/9 u pDC vede k produkci interferonů typu I (IFN-I). pDC dále přispívají k antivirové odpovědi prezentací virových antigenů lymfocytům T, čímž tvoří spojení mezi vrozenou a adaptivní složkou imunitní odpovědi. Jelikož je nadměrná produkce IFN-I u pDC asociována s rozvojem autoimunitních onemocnění, musí být jejich aktivita přísně regulována. Z toho důvodu mají pDC na svém povrchu mnoho regulačních receptorů (RR), které inhibují TLR7/9. Tématem této disertační práce je objasnění mechanismu funkce RR u pDC a studie interakcí mezi pDC a obalenými viry schopných využít RR: viru hepatitidy B (HBV) a viru lidské imunodeficience (HIV). Naše výsledky prokázaly, že signální dráha MEK-ERK inhibuje produkci IFN-I u pDC a představuje tak důležitý element signalizace RR. Studie provedené naší výzkumnou skupinou naznačují, že farmakologické cílení signální dráhy MEK1/2-ERK u pDC může představovat jednu ze strategií obnovení funkčního fenotypu pDC. Dále jsme analyzovali, zda aktivní retrovirové terapie (ART) u skupiny 21 pacientů s chronickou infekcí HIV má vliv na množství a fenotyp pDC. Zjistili jsme, že...
|
|
|
Vliv malých DNA virů na regulaci tvorby interferónu
Hofman, Tomáš ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Elleder, Daniel (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) jsou buňky vrozené imunity, schopné rozpoznat viry pomocí jejich endosomálních Toll-like receptorů 7 a 9 (TLR7/9). Po rozpoznání virové nukleové kyseliny dochází k masivní produkci interferonu typu I (IFN I) a navození antivirového stavu v neinfikovaných buňkách. Aktivace regulačních povrchových receptorů pDC, jako je BDCA-2, pomocí monoklonální protilátky nebo jejich ligace některými viry vede k aktivaci MEK1/2-ERK signalizace a inhibici produkce IFN I. V této práci byla vyzdvihnuta role MEK1/2 kinázy, jejíž inhibice zvrátí inhibiční účinek ligace BDCA-2 a jejíž cílená aktivace pomocí PMA vede k inhibici produkce IFN-α. Hlavním cílem této práce bylo objasnění vlivu BK polyomaviru (BKV), zodpovědného za odhojování transplantovaných jater, na pDC. Experimenty s pDC liní Gen2.2 a primární linií buněk ledvin HRPTEC ukázaly, že pDC nejsou schopny přímé detekce BKV částic, avšak BKV inokulum dramaticky potenciuje produkci IFN-α v aktivovaných buňkách Gen2.2. Kokultivace buněk Gen2.2 s BKV infikovanými buňkami HRPTEC vedla k produkci IFN-α a ve větší míře TNF-α, které bylo zabráněno užitím Bafilomycinu. V souhrnu bylo zjištěno, že detekce BKV infikovaných buněk HRPTEC buňkami Gen2.2 vede k produkci cytokinů, která je závislá na buněčném kontaktu a je pravděpodobně...
|
|
|
Vnitrobuněčné restrikční faktory malých virů s DNA genomem
Anderová, Karolína ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Pokrývková, Barbora (oponent)
Tématem této práce je shrnutí poznatků o proteinových restrikčních faktorech, které se uplatňují v infikovaných buňkách při infekci malými viry s DNA genomem čeledí Hepadnaviridae, Parvoviridae, Polyomaviridae a Papillomaviridae. Do práce jsou zahrnuty jak restrikční faktory indukovatelné interferonem, tak faktory přirozené (intrinsic) imunity, produkované v buňkách konstitutivně. Zároveň jsou zmíněny mechanismy, jakými viry inhibiční účinky restrikčních faktorů překonávají. Jsou popsány faktory potlačující infekci viru Hepatitidy B jako PML jaderná tělíska a jejich komponenty, dále proteiny Smc5/6, SAMHD1, APOBEC, TRIM, ZAP a Tetherin. U čeledi Parvoviridae byly identifikovány jako restrikční faktory deaminázy APOBEC a PML protein. Při infekci viry čeledi Polyomaviridae byly prozatím popsány restrikční faktory FAM111A a SRSF1. Pro čeleď Papillomaviridae je diskutována restrikce PML jadernými tělísky a jejich složkou - proteinem Sp100, dále proteiny APOBEC, IFI16 a IFIT1. Klíčová slova: malé viry s DNA genomem, vnitrobuněčné rozpoznání (sensing) DNA, restrikční faktory, virové antagonistické mechanismy
|
|
|
Vliv malých DNA virů na regulaci tvorby interferónu
Hofman, Tomáš ; Hirsch, Ivan (vedoucí práce) ; Elleder, Daniel (oponent)
Plasmacytoidní dendritické buňky (pDC) jsou buňky vrozené imunity, schopné rozpoznat viry pomocí jejich endosomálních Toll-like receptorů 7 a 9 (TLR7/9). Po rozpoznání virové nukleové kyseliny dochází k masivní produkci interferonu typu I (IFN I) a navození antivirového stavu v neinfikovaných buňkách. Aktivace regulačních povrchových receptorů pDC, jako je BDCA-2, pomocí monoklonální protilátky nebo jejich ligace některými viry vede k aktivaci MEK1/2-ERK signalizace a inhibici produkce IFN I. V této práci byla vyzdvihnuta role MEK1/2 kinázy, jejíž inhibice zvrátí inhibiční účinek ligace BDCA-2 a jejíž cílená aktivace pomocí PMA vede k inhibici produkce IFN-α. Hlavním cílem této práce bylo objasnění vlivu BK polyomaviru (BKV), zodpovědného za odhojování transplantovaných jater, na pDC. Experimenty s pDC liní Gen2.2 a primární linií buněk ledvin HRPTEC ukázaly, že pDC nejsou schopny přímé detekce BKV částic, avšak BKV inokulum dramaticky potenciuje produkci IFN-α v aktivovaných buňkách Gen2.2. Kokultivace buněk Gen2.2 s BKV infikovanými buňkami HRPTEC vedla k produkci IFN-α a ve větší míře TNF-α, které bylo zabráněno užitím Bafilomycinu. V souhrnu bylo zjištěno, že detekce BKV infikovaných buněk HRPTEC buňkami Gen2.2 vede k produkci cytokinů, která je závislá na buněčném kontaktu a je pravděpodobně...
|
|
|
Doprava genomů neobalených DNA virů do buněčného jádra
Bílková, Eva ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hatáková, Ladislava (oponent)
Většina DNA virů musí pro úspěšnou infekci nejprve dopravit svůj genom do buněčného já- dra, které jim poskytuje faktory nutné pro jejich replikaci a transkripci. Tato práce je zaměřena na tento proces u malých neobalených DNA virů. Popisuje dopravu genomů adenovirů, parvo- virů, papillomavirů a polyomavirů do buněčného jádra. Tyto viry jsou endocytovány buňkou a putují do určitého membránou obaleného kompartmentu. Virová částice prochází změnami vlivem okolního prostředí a aktivity buněčných enzymů, které vyústí v její únik z obaleného váčku za použítí virových proteinů. Některé viry pro pohyb v cytoplazmě k jádru využívají přímé interakce s komponentami cytosketelárního transportu. Ve většině případů virová DNA vstupuje do buněčného jádra přes jaderný pór, existují ale důkazy o alternativních mechanis- mech. Tato práce pojednává o časné fázi životních cyklů vybraných virů a cílení jejich genomů do jádra. Pochopení mechanismů jaderného importu virové DNA může přispět k objevu nových protivirových způsobů léčby.
|
host ::
RSS.